Sklářské dílo Ludviky Smrčkové už vstoupilo do historie moderního skla, přesto však měla její letošní jarní výstava v pražské Kramářově galerii velmi soudobou notu. Ludvika Smrčková se věnuje sklu bezmála padesát let. Vystudovala na pražské Umě- Ieckoprůmyslové škole, zde také poprvé a hned s úspěchem navrhla několik sklář- ských prací; byly zařazeny do expozice školy na Výstavě dekorativních umění v Paříži v roce 1925. Další práce se rodily daleko nesnadněji, neboť L. Smrčková se stala středoškolskou profesorkou a ze svých odleh- lých působišť se jen s vypětím účastnila na dění a růstu českého sklářského umění v mladém státě. Byla však nesmírně hou- ževnatá a mčla jasnou představu o tom, čeho chce dosáhnout - a neváhala tomu obětovat prakticky všcchen volný čas a energii I když jí její občanské povolání práci sklářské výtvarnice nijak neusnadňovalo, dávalo jí neocenitelnou výhodu -byla sama svou Paní. Jako jedna z prvních u nás pochopila, že výtvarník může velmi pozitivně zasáhnout do výroby běžného spotřebního zboží. Vstou- pila na toto téměř nezorané pracovní pole se ctižádostí vytvořit návrhy na standardní sklo, které by esteticky i funkčně odpovídalo tehdy se formujícímu praktickému a civilní- mu způsobu bydlení a stolování. Z jejích návrhủ nápojového a květinového skla tři- cátých a čtyřicátých let, vzniklých zejména ve spolupráci s Družstevní prací, lze vybrat desítky příkladů, kdy se jí to podařilo, A nadto dovedla dát těmto pracím osobitou pečeť, charakteristickou pro její celou tvorbu: je to sklo vždy poměrně robustní, ale zároveň přívětivé, nevyumělkované. Tvary nádob jsou jasně stavěné, neboť se k nejednomu rody, zejména rostlin. etem organické pří- tvaru dala inspirovat světem Vedle rozsáhlé tvorby užitkového a prů- myslově vyráběného skla se Ludvika Smrč- ková věnovala i návrhům unikátních kusů, z nichž mnohé reprezentovaly naše sklářské umění a uměleckořemeslnou dovednost na- šich sklářských mistrů na výstavách. I v za- hraničí se jim dostalo významných uznání; v roce 1935 získalo její broušené sklo zlatou medaili v Bruselu a za dvě léta nato v Paříži. Tato díla náleží také k tomu nejvýznamněj- šímu, co L. Smrčková vytvořila. Brus na těchto nádobách není záležitostí dekorativní, ale zvýrazňuje architekturu tvaru a dává sklovině výraznou optickou brilanci. Charakterizovat šířku tvorby L. Smrčkové není zálcžitostí nijak snadnou, protože byla zejména po druhé světové válce, kdy se cele věnovala sklu, autorkou nesmírně plodnou Spolupracovala řadou sklářských závodů a navrhovala pro ně sklo všeho druhu a tech- nik. Vzniklo několik nových nápojových souborů. Sklo zušlechtěné brusem se opět táhne jako červená nit jejím dílem a patří opčt k tomu nejlepšímu, vzpomenu zde alespoň na její hladce obroušené vázy a isky klasicky prostých strohých tvarů z barevných karlovarských sklovin, které byly vystaveny na mnoha výstavách, napří- klad na Expo 58 v Bruselu. Velkou oblast tvořf sklo ryté, používá na ně hlavně květinové náměty nebo upomínkové motivy. Šťastná souhra s výtečným rytcem Adolfem Maturou řadí tyto práce mezi nejkultivovanější projevy 50. let v této oblasti. Rytecká technika ji zlákala i k tvorbě šperkařské, zde jsou někdy materiálem polodrahokamy V letech 1952 až 1958 působila jako vedoucí výtvarnice Ústředního výtvarného střediska pro průmysl skla a keramiky, a z této své funkce výrazně pomohla nově nastupující sklářské generaci navázat pracovní kontakt s výrobou. V roce 1963, u příležitosti šedesátých naro- zenin, jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně který postihuje závažnost a míru její účasti na vývoji našeho moderního skla. Ludvika Smrčková dodnes pracuje velmi intenzívně, přestože vznik nových pracf je silně ztěžován zhoršující se situací našeho sklářského průmyslu, kde v posledním deseti- letí také citeIně poklesl zájem o spolupráci s výtvarnfky. A tak mnohé z jejich návrhů zůstaly v prototypech. Z prací, které se přece dočkaly realizace, je třeba jmenovat soubor unikátních váz pro reprezentační místnosti Pražského hradu, v nichž řešila spojení mo- derního skla a historického prostředí. Početná je i kolekce reprezentačního skla s řezanými motivy z Pražského hradu Nicméně nejobdivuhodnější je, s jakým elá- nem se Ludvika Smrčková pustila do spolu- práce se zahradnickými organizacemi a ote- vřela si tak nové zajímavé polc působnosti konkrétními výsledky. Spojujc tu své dvě velké životní lásky - sklo a květiny. Navrhuje výstavní vázy pro aranžování různých druhů květin. Vede si přitom velmi nekonvenčně, i když i tentokrát jsou střídmost a harmonie východiskem. A je třeba zdůraznit, žc jcjí sklo má výrazný, podíl na nejednom úspěchu našich zahradnických xpozic na meziná- rodním kolbišti. Dalo by se však i namítnout, že je to až příliš okrajové a skromné pole pro výtvarnici zásluh a zkušeností L. Smrčkové. Ale patří k vzácným vlastnostem L. Smrčko- vé, že naopak dovede i práci tohoto druhu dát řád a domyšlenost a ukázat krásu prostoty. V tom je její obrovské umění, které imponujc, Přejeme jí, at ji do dalších let ncopoušti svěžest a dobrá tvůrčí pohoda a at její sklo kresby květin pražských zakoutí vznikají k radosti naší i, její, Ucast na výstavách, M zahraničí (uvedena pouze mčsta a Tok výstavy < chrono- logickém pořadí) Bukurešt 1931,993; 1958, 1960 Partz 1925, 1930, 1937, 1945, 1946, 1947, 1949, 196g Barcelona 1930 Zeneva 1930 a 1948 1948 Stockholm_ 1931,, 1949, - 1967 Brusel MalmÖ 1931 Amsterdam 1934, 1949, 1960, 1961 Sofia 1936, 1955 Johanisburg 1936 New York 1939, TT- 1965 Šan Frančisco 1939- Belehrad 1947, 1969 Buenos Aires 1947, 1960 Kodaň 1948 Peking 1951 Moskva 1955, 1958, 1959, 1960, 1961, 1968 - Budapeš( 1955, 1960 - Berlin 1958. Dilli 1955 - Milán"1947, 1957, 1960, 1968- Mag- deburg 1958 - Leningrad 1958 - Corning 1959, 1965, 1967_- Sao Paulo 1959 - Bombay 1959 - Londýn 1959, 1963, 1965, 1966, 1967- Coventry 1959, 1965, 1966, 1967 Záhfeb 1959- Dijon 1959 Poitiers 1960 Ottawa 1960 - Monte Carlo 1960 - Rio de Janeiro 1960- Montevideo 1960 - Colombo 1960 - Kairo 1960, 1969 - San- tiago de Chile 1960 - Ontario 1960 - Kijev 1960, 1968-St. Etienne 1960- Breda 1961 - Utrecht 1961 - Erfurt 1961, 1966, 1968- Varšava 1963 Videň 1964, 1967, 1968, 1969 -_Lipsko 1964 Oslo 1965 - Helsinki 1965 - Toledo 1965 - Men- Mnichov 1965 (2krát) Volgomrad ton 1965 Stuttgart 1965, 1967,.1969 - Montreal 1967 1968- Leiden 1969 - Frankfurt nad M. 1969 Teheran 1969- Anviche (Francic) 1969.