Miloslav Kilinger Miloslav Klinger (10. 1. 1922 - 5. 7. 1999), významná osobnost českého sklářství, započal svou cestu na Střední odborné škole sklářské v Železném Brodě, kde byl tvarován pod vedením profesora Jaroslava Brychty a mistra Jana Schulticha. Po absolvování dvouletého učiliště ve sklárně Josefa Kleinerta se rozhodl pokračovat ve studiu na UMPRUM, kde studoval pod vedením Karla Štipla, uznávaného sochaře, architekta a sklářského výtvarníka. V roce 1944 přerušil studium, aby mohl pracovat na sochách z olovnatého hutního skla v Kleinertově firmě. Studia dokončil až v roce 1948. Po návratu do Železného Brodu pracoval v letech 1948 až 1963 a 1966 až 1982 jako výtvarník v Železnobrodském skle, učil na zdejší Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské a v letech 1963 až 1966 dokonce působil jako její ředitel. Navzdory svým úspěchům čelil Klinger perzekuci ze strany komunistického režimu. Po odchodu z KSČ mu bylo systematicky znemožněno tvořit a účastnit se výstav. Na vlastní kůži zažil nesmírnou lidskou zášť. Od roku 1981 bojoval s Parkinsonovou chorobou, která nakonec znemožnila další uměleckou činnost. Přesto zůstal aktivní jako teoretik umění a přednášel na Akademii výtvarných umění, kde byl v roce 1986 jmenován docentem.